Květen 2014

Hvězdice....

28. května 2014 v 20:17 něco k zamyšlení

Zuřila strašná bouře. Ledové ostří větru se zařezávalo do vodní hladiny a zvedalo ji do obrovských vln bijících do pobřeží jako beranidla, které při návratu rozrývaly a obracel mořské dno jako obří pluhy. Vodní proud strhával malá zvířátka, která žila při dně, korýše a plže, a vyhazoval je desítky metrů na břeh. Bouře skončila stejně rychle, jako začala. Hladina moře se zklidnila a ustoupila o několik metrů. Pobřeží zůstalo pokryté blátem, ve kterém se zmítaly a umíraly tisícovky hvězdic. Bylo jich tolik, že pláž jimi zrůžověla. Ten zvláštní jev vzbudil zvědavost mnoha lidí. Přijely i televizní štáby, aby o podivném úkazu natočily reportáž. Mořské hvězdice se téměř přestaly pohybovat. Pozvolna hynuly. Mezi lidmi byl také jeden chlapec, který přišel s tatínkem. Smutně se na hvězdice díval. Všichni je jen pozorovali a nikdo nic neudělal. Náhle se chlapec vytrhl tatínkovi z ruky, zul si boty a ponožky a rozběhl se na pláž. Sklonil se, nabral do ručiček tři malé hvězdice a běžel je hodit do vody. Pak se vrátil a celou akci opakoval. Z betonového chodníku na něj volal muž : "Co to děláš, chlapče?" "Házím ty hvězdice zpátky. Jinak tu na břehu všechny pomřou," odpověděl chlapec v běhu. "Ale vždyť jich tu jsou tisíce! Stejně je všechny nestačíš zachránit," zavolal na něj muž. "A stejné je to i všude kolem, na tom nic nezměníš! "Chlapec se usmál. Vzal do ruky další hvězdici a hodil ji do vody se slovy: "Ale pro tuhle jsem to změnil! "Ten muž chvíli mlčel, pak se sehnul, zul se a slezl dolů na břeh. Začal sbírat hvězdice a házet je zpátky do vody. Za chvilku se k nim přidala dvě děvčata a už byli čtyři. Po chvíli bylo na pláži lidí víc a víc. A nakonec byly zachráněny skoro všechny hvězdice.

Aby se cokoli ve světě změnilo, stačí, když se někdo odváží začít......... ;)


jedna dívenka...

23. května 2014 v 17:32 něco k zamyšlení

Ve škole byla jedna dívenka, která měla pořád sevřenou levou ruku v pěst.
Měla ji zavřenou, když šla do školy, když byla vyvolaná a šla k tabuli, i když
psala.Jednou se jí učitelka zeptala (i proto, že ostatní žáci také byli zvědaví),
proč to dělá. Dívenka zprvu nechtěla odpovědět, ale když naléhala a připojili
se i spolužáci, rozhodla se tajemství prozradit.
"Když ráno odcházím do školy, maminka mi pokaždé dá na levou dlaň pusu.
Potom mi dlaň zavře, usměje se na mě a řekne, abych tu pusinku dobře
opatrovala. Proto mám dlaň pořád zavřenou. Mám tam schovanou pusu od maminky."

šnečci

2. května 2014 v 17:10 pokusy o koláž ;)
Šnečku šnečku vystrč růžky..... ;)